Přivlastňovací zájmena v němčině

Stejně jako čeština, má i němčina 2 druhy zájmen:

1. osobní zájmena (já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni)
2. přivlastňovací zájmena (moje, tvoje, jeho, její, naše, vaše, jejich)

Jak už tedy z názvu vyplývá, jsou přivlastňovací zájmena ta, u kterých něco vlastníme: To je moje auto. Je to tvá vina. Bydlíme v našem domě. Je to jejich práce. Vaše neodbytné požadavky. Její krásné oči.

OBSAH

Co nás dnes čeká:

1. Základní tvary přivlastňovacích zájmen
2. Skloňování přivlastňovacích zájmen v závislosti na pádu
3. Skloňování přivlastňovacích zájmen v závislosti na rodu
4. Přivlastňovací zájmena a množné číslo
5. Kompletní přehled + příkladové věty
6. Samostatně stojící přivlastňovací zájmena
7. Rozdíl mezi EUER a EURE
8. Nejčastější chyby Čechů a Slováků v přivlastňovacích zájmenech
9. Shrnutí

Dnes se tedy bude učit něco přivlastňovat. A jak se teda řekne německy: MOJE, TVOJE, JEHO, JEJÍ, NAŠE, VAŠE, JEJICH + vykání? Na to se podíváme v následující tabulce:

Základní tvary přivlastňovacích zájmen

Na příkladu ihr/Ihr (v tabulce vyznačeno červeně) si všimněte, že němčina odlišuje vykání od obyčejné 3.os. pouze velkým písmenem! Vlevo tedy vidíme zájmena osobní (pokud osobním zájmenům nerozumíte, podívejte se na naši video lekci) a vpravo zájmena přivlastňovací. Bez toho, aniž bychom znali základní tvary přivlastňovacích zájmen "jako když bičem mrská" to v němčině nijak nepůjde. Zkuste si schválně (bez dívání na tabulku) přiřadit správně následující přivlastňovací zájmena. Já vám teď ten optimismus na okamžik seberu. Abych vám ho potom mohl zase vrátit.

Základní tvary přivlastňovacích zájmen nám nestačí. Potřebujeme ještě 2 věci:

Skloňování přivlastňovacích zájmen v závislosti na pádu

Stejně jako v češtině přivlastňovací zájmena skloňujeme -> To je můj muž (1.p.) ; Vidím mého muže (4.p.) je tomu tak i v němčině -> Das ist mein Mann (1.p.) Ich sehe meinen Mann (4.p.). Základní tvar přivlastňovacího zájmena mein se nám změnil na meinen. Skloňování přivlastňovacích zájmen se tedy musíme bezpodmínečně naučit.

Zkusíme si to v následujícím cvičení. Jak říkám, myslete na neurčitý člen mužského rodu a jeho koncovky. Nemáte-li pro teď členy a jejich skloňování v krvi, můžete to napravit například zde.

CVIČENÍ - SKLOŇOVÁNÍ PŘIVLASTŇOVACÍCH ZÁJMEN V MUŽSKÉM RODĚ

Skloňování přivlastňovacích zájmen v závislosti na rodu

Zní to složitě, ale je to přirozené a intuitivní. To je můj pes (pes je rodu mužského) To je moje kočka (kočka je rodu ženského). Jak by to bylo v němčině? Das ist mein Hund (rod mužský) Das ist meine Katze (rod ženský). I když kočka i pes patří pořád té stejné osobě, máme tu jednou mein a jednou meine. I zde ale budou tvary přivlastňovacích zájmen odpovídat svým tvarem neurčitým členům podstatných jmen.

EIN –> MEIN (1.pád mužského rodu); EINE –> MEINE (1.pád ženského rodu); EIN –> MEIN (1.pád středního rodu)

Důležité: všechny tři tvary (mein, dein a sein) jsou si ve svých koncovkách naprosto podobné. Mění pouze počáteční písmeno. Jejich koncovkou jsou tvary neurčitých členů.

Zkusíme si to v následujícím cvičení. Nemáte-li pro teď členy a jejich skloňování v krvi, můžete to napravit například zde.(odkaz na cleny)

CVIČENÍ - SKLOŇOVÁNÍ PŘIVLASTŇOVACÍCH ZÁJMEN V PRVNÍM PÁDĚ

PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA A MNOŽNÉ ČÍSLO

Zde přichází tabulka s kompletním přehledem přivlastňovacích zájmen -> v 1.pádě. Poprvé si také pořádně představujeme množné číslo:

Chtěl bych, abyste si všimli podobnosti mezi množným číslem a ženským rodem a podobnosti mezi mužským a středním rodem. Obě skupiny jsou si naprosto podobné. Čím to může být?

Na první otázku bychom už teď měli všichni znát odpověď → neurčité členy. Neurčité členy jsou tím nejdůležitějším klíčem k pochopení přivlastňovacích zájmen. Znova opakuji: nemáte-li v neurčitých členech jasno, změňte to.

A jelikože je neurčitý členv prvnmí pádě mužského a středního rodu stejný, budou stejná i všechna přivlastňovací zájmena.

Jak je to ale s množným číslem? V množném čísle přece žádné neurčité členy nenajdeme. Čím se tedy budeme řídit, když jsme se doteď řídili neurčitými členy. Je konec?

Prohlédněte si pozorně následující tabulku s přivlastňovacími zájmeny v množném čísle. Všímejte si koncovek - vidíte na nich něco podezřelého? Připomínají vám něco?

Opakující se motiv koncovek -E, -ER, -EN a -E u přivlastňovací zájmen v množném čísle naprosto odpovídá určitému členu množného čísla die der den die: DI-E, D-ER, D-EN, DI-E.

NAUČTE SE SKLOŇOVAT PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA VE VŠECH PÁDECH

Nyní, když víme, že německá přídavná jména kopírují svým tvarem neurčitý člen mužského, ženského a středního rodu a určitý člen množného čísla, můžeme začít pomalu přivlastňovací zájmena skloňovat. Na toto pravidlo se totiž právě i při skloňování můžeme spolehnout.

Přivlastňovací zájmena mužského, ženského a středního rodu se skloňují jako neurčité členy příslušného rodu. Přivlastňovací zájmena v množném čísle se skloňují stejně jako se skloňuje určitý člen množného čísla.

Krok 2: Jak je neurčitý člen středního rodu ve 4. pádě? Samozřejmě EIN! (viz tabulka)

Krok 3: Udělat s neurčitého členu přivlastňovací zájmeno
Půjčuji si tvůj mobil, takže pracuji s osobou TY. To je německý du + neurčitý člen EIN a máme DEIN.

Kann ich mir dein Handy leihen? Můžu si půjčit tvůj telefon?

Další věta: Hraji si s jeho psem.

Krok 1: pes je mužského rodu a je ve třetím pádu.Hrát si s něčim je v němčině vždy 3.pád (mit je tzv. předložka se 3.pádem)
Krok 2: třetí pád mužského rodu neurčitý člen: EINEM (viz tabulka)

Krok 3: jeho je SEIN. To je ale pouze základní tvar, my k tomu SEIN potřebujeme dostat koncovku ze 3.p. mužského rodu (to bylo EINEM - krok 2). SEIN + EINEM = SEINEM
Ich spiele mit seinem Hund. Hraji si s jeho psem.

Spím rád v mojí posteli.

Krok 1: potřebuji vědět, jakého rodu je postel -> DAS Bett, takže středního + potřebuji vědět, v jakém pádě je daná věta -> spím rád KDE - v mojí posteli - takže 3.p.
Krok 2: Jak je třetí pád neurčitého členu středního rodu? EINEM (viz tabulka)

Krok 3. moje = mein.

Ich schlafe gerne in MEINEM Bett.

Ukážu ti naši garáž.

Krok 1: potřebuji vědět, jakého rodu je garáž -> DIE Garage, takže ženského + potřebuji vědět, v jakém pádě je daná věta -> ukážu ti KOHO, CO - naši garáž - takže 4.p.
Krok 2: Jak je čtvrtý pád neurčitého členu ženského rodu? EINE (viz tabulka)

Krok 3: potřebuji vědět, jak se řekne německy náš/naše -> UNSER

Ich zeige dir UNSERE Garage.

SOUHRNNÉ CVIČENÍ - SKLOŇOVANÍ PŘIVLASTŇOVACÍCH ZÁJMEN

Kompletní přehled + příkladové věty

Zde kompletní a úplná tabulka přivlastňovacích zájmen v němčině. Ochraňujte jako oko v hlavě.

1) MŮJ/MOJE

Příkladové věty:
Ich spiele gerne mit meiner Katze. Rád si hraji s mojí kočkou.
Warum liest du mein Buch? Proč čteš mou knihu?
Das wäre meinem Kind nie passiert. To by se mému dítěti nikdy nestalo.

2) TVŮJ/TVOJE

Příkladové věty:
Ist das dein Stuhl? Je to tvoje židle?
Es ist deine Schuld. Je to tvoje vina.
Deine Meinungen sind komisch. Tvoje názory jsou komické.

3) JEHO

Příkladové věty:
Ist es seine Freundin? Je to jeho holka?
Seine Eltern sind frisch getrennt. Jeho rodiče jsou čerstvě rozvedení.
Sein Aussehen ist mir nicht wichtig. Jeho vzhled pro mě není důležitý.

4) JEJÍ

Příkladové věty:
Es war ihre Wahl. Byla to její volba.
Ist das ihr Kind? Je to její dítě?
Sie hat ihren Job aufgegeben. Vzdala se své práce. (nechala práce)

5) NAŠE

Příkladové věty:
Habe ich dir schon von unseren Nachbarn erzählt? Už jsem ti vyprávěl o našich sousedech?
Unser Hund ist ganz ruhig. Náš pes je docela klidný.
Wollen wir unsere Küche wirklich in diesem Zustand lassen? Chceme naši kuchyni nechat opravdu v takovém stavu?

6) VAŠE

Příkladové věty:
Was ist heute in eurer Schule passiert? Co se to dneska stalo ve vaší škole?
Eure Reaktion hat mich überrascht. Vaše reakce mě překvapila.
To je váš vůz? Ist das euer Wagen?

7) JEJICH

Příkladové věty:
Ihre Ansprüche sind manchmal absurd. Jejich požadavky jsou někdy absurdní.
Vor ihrem Haus parkt immer so ein blaues Auto. Před jejich domem parkuje vždycky takové modré auto.
Das ist ihre Entscheidung. To je jejich rozhodnutí.

8) VYKÁNÍ

Příkladové věty:
Ihr Antrag wird bearbeitet. Váš požadavek je zpracováván.
Wie geht es Ihrem Bruder? Ja se daří Vašemu bratrovi?
Sind das Ihre Unterlagen? To jsou Vaše podklady?

CVIČENÍ - SAMOSTATNĚ STOJÍCÍ PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA

Samostatně stojící přivlastňovací zájmena v němčině se chovají specificky. Alespoň ve srovnání s češtinou.

"To je moje!" se totiž německy řekne: "Das ist meins." A věta: "Je to tvoje?" bude "Ist es deins?"

To -s na konci meins a deins není překlep. Tak to opravdu je. Jedná se totiž o tzv. samostatně stojící zájmeno.

Doplňovačka

EUERE NEBO EURE

U přivlastňovacího zájmena euer (váš) nám němčina v ostatních pádech + v ženském rodě a množném čísle nabízí dvě možnosti, jak přivlastňovací zájmeno váš (euer) psát. První tvar je euere a vznikne přidáním písmena e k základnímu tvaru euer, tak jak je tomu u žesnkého rodu a množného čísla běžné.

Vaše starosti bych chtěl mít. Euere Sorgen hätte ich gerne.

Zároveň má ale němčina i variantu EURE, kde vlastně vypadne éčko ze středu. Důvod je příjemnější výslovnost.

Eure Sorgen hätte ich gerne.
Právě tato varianta j dnes převážně používána. Ta první zní archaicky, ale jelikož se stále objevuje v učebních materiálech, uvádím ji pro úplnost.

Paradoxně se základní tvar EUER vyskytuje v celé tabulce jen třikrát. Proč je u středního rodu 2x? Ano, protože neurčitý střed středního rodu se vrací ve 4.pádě do své základní podoby (EIN).

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY

1. Přidávání písmenka -S do středního rodu.

Při větě: "To je náš dům" má spousta lidí tendenci říct: "Das ist unseres Haus." Dá se to pochopit, písmeno -S a střední rod spolu tak nějak souvisí. V tomto případě tomu tak ale není. "Das ist unser Haus" je jediná možná správná možnost. Na písmeno -S narazíme u přivlastňovacích zájmen pouze ve 2. pádě.

Das Fenster unseres Hauses. Okno našeho domu.

2. Vykání

Při otázce: "To je vaše auto?" je těžké bez kontextu usoudit, jedná-li se o vykání nebo mluvíme-li ke skupině vícero lidí. To je však zásadní informace, protože to nás dělí v němčině od Euer (skupina lidí) a Ihr (vykání).

Ist das _ Auto? Je to vaše auto? (ptáme se skupiny lidí) euer Ist das _ Handtasche? Je to Vaše kabelka? (vykáme) Ihre

Pozorní musíme být také, když odlišujeme vykání a třetí osobu množného čísla (oni).
Jediný rozdíl je totiž v počátečním písmenku i - to je u vykání velké a u 3.os.mn.čísla (oni) malé!

Jaká byla ještě jednou jejich otázka? Wie war _ Frage noch einmal? ihre Jaká byla ještě jednou Vaše otázka? Wie war _ Frage noch einmal? Ihre

3. Jeho se řekne německy SEIN, její je IHR

Tyto dvě zájmena se rády pletou a není se opět čemu divit.

Ona se řekne německy SIE, takže náš mozek přirozeně u SEIN očekává ona, její. Na druhou stranu osobní zájmeno on (er) se dále skloňuje jako IHM a IHN - což zase nahrává ženskému tvaru IHR pro její…No prostě je to celé zamotané 🙃

Tady nepomůže nic jiného než si prostě zapamatovat:
Jeho - sein
Její - ihr
Er ist mit _ Frau. Je s jeho ženou. SEINER Sie ist mit _ Mann. Je s jejím mužem. IHREM

SHRNUTÍ

1) V němčině mám osm základních přivlastňovacích zájmen: mein, dein, sein, ihr, unser, euer, ihr, Ihr.
Ty se musíme naučit skloňovat ve 4 pádech (nominativ, genitiv, dativ, akkusativ) a 4 rodech (mužský, ženský, střední + množné číslo).
To je dohromady 128 pojmů!
My už ale víme, že se je nemusíme všechny slepě učit a že nám stačí sledovat koncovky neurčitých (mužský, ženský, střední rod) a určitých členů (množné číslo).

Zde vše ještě jednou přehledně v tabulce.

Zde jde krásně vidět, jak pod oddělání jednoho jediného písmena zbydou v tabulce čistě tvary neurčitých členů.

2. Dávajte si také pozor na německé vykání a na osobu 3.os.množného čísla ONI. Ty se od sebe liší pouze velkým a malým písmenem.
3. "To je moje" se německy řekne: "Das ist meins." Nezapomeňte dávat písmenko -s na konec těchto vět, kde přivlastňovací zájmeno stojí samostatně.