Rozkazovací způsob

Němčina rozkazovací způsob V jakých osobách jsou rozkazy možné a v jakých nejčastější? TY (2.os.j.č. přestaň), VY (2.os.mn.č. přestaňte)

Příklady - ke každému příkladu vymyslíme nejtypičtější větu, v které se daný rozkaz může vyskytovat. Například u sagen by to bylo: Řekni mi to! nebo Řekněte mi to!

Jak to bude u pravidelných sloves?

SAGEN
Du: Sage es! Sag es! Ihr: Sagt es! Řekněte to!
GEHEN
Du: Gehe weg! Geh weg!
Ihr: Geht weg!
VERSUCHEN - zkoušet
Du: Zkus to. Versuch es. Versuche es.
Ihr: Zkuste to. Versucht es!
ZEIGEN - ukázat, ukazovat
Du: Ukaž mně to. Zeig es mir. Zeige es mir.
Ihr: Zeigt es mir.
BLEIBEN:
Du: Bleib mal nüchtern. nüchtern = střízlivý, na lačno
Ihr: Bleibt nüchtern.

Co můžeme pozorovat? odpadávání e varianta „DU“ nepotřebuje podmět (osobu) neříkáme přeci Geh du weg, nebo Warte du. Na druhou stranu Sag DU es je běžná věta, která dává důraz na osobu DU. Sag DU es! TY to řekni! (ve smyslu nenechávej to na mě, i mně je to trapné, řekni to ty, když seš tak chytrej) nebo Zeig DU es! TY to ukaž (ve smyslu: ok spadl jsem, když jsem zkoušel ten novej trik na skateboardu, a když se mi směješ, ukaž teda ty, jak na tom seš zeig du es. Věta zeig es znamená spíš Ukaž to! Ve smyslu: co to schováváš, co máš v kapse. varianta ihr zůstává, jen se oddělá podmět

Jak to bude u sloves se změnou kmenové samohlásky v přítomném čase?

E i
NEHMEN
Du: Nimm das Wasser!
Ihr: Nehmt das Wasser!
SPRECHEN
Du: Sprich!
Ihr: Sprecht!
STERBEN
Du: Stirb! Jed nebo zemri. Fahr oder stirb.
Ihr: Sterbt.
TREFFEN
Du: Triff dich mit ihr! Potkej se s ní.
Ihr: Trefft euch mit ihr! Potkejte se s ní.
A ä
FAHREN
Du: Fahr! Fahre!
Ihr: Fahrt!
SCHLAFEN
Uklidni se a spi. Beruhige dich und schlafe.
LASSEN
Du: Lass(e) es!
Ihr: Lasst die Tür offen/geöffnet/auf.
LAUFEN
Du: Ihr: Co můžeme pozorovat? Zde se u rozkazu přehláska vytratí! Plus můžeme zase handlovat s „éčkem“

Jak to bude u sloves s odlučitelnou předponou?

AUSHALTEN - vydržet
Du: Halt(e) es aus.
Ihr:Haltet es aus.
AUFHÖREN - přestat
Du: Hör auf.
Ihr: Hört auf.
AUFSETZEN
Du: Setz’ dir die Mütze auf. Nenasazuj si čepici. Setze dir die Mütze nicht auf.

Jak to bude u sloves s odlučitelnou předponou + změnou kmenové samohlásky v přítomném čase?

AUFGEBEN - vzdát
Du: Gib es auf. Du gibst es auf. Ty to vzdáš.
Ihr: Gebt es auf.
ANSPRECHEN - oslov ji
Du: Oslov ji. Sprich sie an! Ty ji oslov. Sprich du sie an! Ty ji oslovíš. Du sprichst sie an.
Ihr: Sprecht sie an. Sprich sie an! Oslov ji! Nein, sprich du sie an! Ne, ty ji oslov.

Speciální případy

SEIN - SEI
Buď v klidu. Sei entspannt.
Buď ticho. Sei still.
Buď opatrný. Sei vorsichtig.
Buďte připraveni. Seid bereit.
Díky bohu. Gott sei Dank. Díky bohu.
Buď vítán. Heiß willkommen.

HABE
hab, habe
habt
LASS UNS MAL
Pojeďme o víkendu do hor! Lass uns mal am Wochenende ins Gebirge fahren.
Pojď si o tom pohovořit. Lass (uns) mal darüber sprechen.
Pojďme si o tom pohovořit. Lass (uns) mal darüber sprechen.
Začněme. Lass uns mal beginnen.
Začínáme. Wir beginnen.
Lang lebe der König. Ať žije krále. Mach mal.

Změkčování rozkazu a funkce „mal“

warte (čekej) x warte mal (počkej) wadde ZDVOŘiTILOST (die Höfflichkeit) schau’ x schau’ mal (dívej, podívej) sag x sag mal sachma, samma (řekni, pověz) beeile dich x beeile dich mal. Es ist eilig! Es ist dringend. Es ist notwendig. So schnell wie möglich. Denk drüber nach. Přemýšlej o tom. Denk drüber nach. Přemýšlej o tom. Mach mal. Machma.

HRA NA ROZKAZY

1.Osoba dává rozkaz (například „Přines žebřík!“)
2.Druhá osoba odpovídá proč to nejde: (nemůžu, bolí mě záda)

DU
žebřík (die Leiter), přinést (bringen)
jídlo (das Essen), vzít s sebou (mitnehmen)
mámě (die Mutter), zavolat (anrufen)
ženu (die Frau), oslovit (ansprechen)
pití (das Trinken), přestat (aufhören)
čepice (die Mütze), nasadit (aufsetzen)
závod (das Rennen), vzdát (aufgeben)

IHR
jeho řeči, poznámky (seine Sprüche), aushalten (vydržet)
nenechat se odradit (sich entmutigen lassen)
jít pryč (weg gehen)
dát si na čase (die Zeit nehmen)
mluvit spolu (miteinander sprechen)