Přídavná jména

Přídavná jména v němčině se skloňují podle pádu, rodu a čísla podstatného jména, ke kterému se vztahují. Jejich koncovky se mění v závislosti na tom, zda stojí za určitým členem (der, die, das), neurčitým členem (ein, eine) nebo zda jsou použita bez členu. Existují tři typy skloňování: silné, slabé a smíšené. Silné skloňování se používá, když před přídavným jménem není člen nebo jiný určující výraz. Slabé skloňování nastává po určitých členech, jako je „der“. Smíšené skloňování se uplatňuje po neurčitých členech, jako je „ein“. Přídavná jména mohou vyjadřovat vlastnosti a stupňují se podobně jako v češtině – základní (schön – krásný), druhý stupeň (schöner – krásnější) a třetí stupeň (am schönsten – nejkrásnější).