Stupňování přídavných jmen
Záhadnější případy problematiky stupňování přídavných jmen v němčině prémiové.pdf
WIE nebo ALS
Tam, kde si čeština často vystačí se slovíčkem JAKO, pracuje němčina někdy se slovíčkem ALS a někdy WIE prémiové.pdf
Úvod
Přídavná jména v němčině a především jejich skloňování není v němčině lehkým úkolem. Správně vyskloňovat německé přídavné jméno totiž znamená kombinaci hned několika jazykových dovedností: 1. musíme znát člen daného slova (to proto vám vždycky tvrdili, ať se učíte všechna slova se členem) 2. musíme správně rozpoznat pád (což samo o sobě v sobě často nese několik dalších procesů, napříklas slavnou otázku kde nebo kam) 3. přiřadit správnou koncovku pro dané přídavné jméno v daném rodě a pádě. Trošku vás straším, ale přídavná jména jsou opravdu velmi komplexním tématem. Proto si ho rozdělíme do několika skupin. V tomto článku nás čeká první téma a sice - jak se chovají přídavná jména v prvním pádu po určitých a neurčitých členech.
Obsah
- Úvod
- Samostatně stojící přídavná jména a úvod do skloňování přídavných jmen
- Skloňování přídavných jmen v prvním pádě
- Skloňování přídavných jmen v druhém, třetím a čtvrtém pádě
- Přídavná jména bez členu (der Nullartikel)
- Přídavná jména po přivlastňovacích zájmenech
- Silné a slabé skloňování přídavných jmen
- Množné číslo přídavných jmen
- Zápor přídavných jmen
- Idiomy a přídavná jména
- Závěrečný test
- Zajímavosti
- Shrnutí
Samostatně stojící přídavná jména a úvod do skloňování přídavných jmen
Přídavná jména musíme v němčině skoro vždycky skloňovat. Skoro vždycky. Nemusíme je skloňovat, když stojí samostatně, tedy za podstatným jménem.
- Der Mann ist alt. Ten muž je starý.
- Die Frau ist alt. Ta žena je stará.
- Das Kind ist alt. To dítě je staré.
Všimněte si jedné krásné věci: v němčině se u samostatně stojící přídavných jmen nic neděje. Přídavné jméno alt (starý) se nám nemění. Zato v češtině ano! Jednou máme starý, pak stará, pak staré. V tomto ohledu to má tedy němčina snadnější než čeština. Tuto vlastnost mají v němčině všechna samostatně stojící přídavná jména - potkáme je vždy a pouze v jejich základním tvaru.
- Das Hotel ist billig. Hotel je levný.
- Die Maschine ist neu. Ten stroj je nový.
- Der Kaffe ist heiß. Káva je horká.
- Die Häußer sind groß. Domy jsou velké.
To všechno ale začne mizet, začneme-li dávat přídavná jména před podstatná jména.
- Ein billiges Hotel. Das billige Hotel.
- Eine neue Maschine. Die neue Maschine.
- Ein heißer Kaffee. Der heiße Kaffee.
- Große Häußer. Die großen Häußer.
Jak vidíme, základní tvary přídavných jmen jsou pryč. Najednou mají na sobě něco extra, nějakou extra koncovku. A ta je navíc pokaždé jiná. Jiná v závislosti na pádu, rodě a čísle a taky na tom, následuje-li přídavné jméno po členu určitém nebo neurčitém. Vítejte ve skloňování přídavných jmen v němčině, v jednou z nejkomplexnějších témat německé gramatiky, kterým vás krok po kroku provedu, abyste na konci mohli umět to, po čem všichni toužíme: skloňovat přídavná jména v němčině.
Skloňování přídavných jmen v prvním pádě
V této kapitole si začneme zvykat na to, že se přídavná jména v němčině chovají jinak po určitém a jinak po neurčitém členu a že každý rod má tzv. nositele:
- der alte Mann, ein alter Mann
- die kalte Suppe, eine kalte Suppe
- das kleine Kind, ein kleines Kind
- die großen Häuser, große Häuser
Proč tomu tak je? Vše nám vysvětlí zlaté pravidlo pro 1.pád přídavných jmen → pravidlo nesyčet, nevrčet.
Nesssyčet, nevrrrčet
Každý ze tří německých rodů (mužský, ženský, střední) má pro mě tzv. nositele. Toho najdeme v dominatních písmenech pro každý rod.
Pro rod mužský by to pro mě bylo určitě písmenko -R, pro rod ženský -E a u středního rodu bezesporu písmenko -S. Písmena pochází ze členů jednotlivých rodů: der, die, das.
Co to pro nás znamená?
Přídavné jméno rodu mužského bude mít vždy někde písmenko -R. (ein alter Mann, der alte Mann)
Všimněte si pozice onoho nositele středního rodu.Přídavné jméno rodu mužského bude mít vždy někde písmenko -S (ein kleines Kind, das kleine Kind)Přídavné jméno rodu ženského bude mít vždy někde písmenko -E (eine schöne Frau, die schöne Frau)
Jak to tedy bude v praxi vypadat po neurčitém a jak po určitém členu?
Po neurčitém členu si dominantní písmeno vleze do přídavného jména. Nemá totiž na výběr! Není, čeho by se chytlo. Protože v neurčitém členu v prvním pádě pro něj není místo (ein → žádné S), usídlí se v přídavném jménu → ein kleines Kind, ein alter Mann (-r i -s vidíme jako součást přídavného jména)
Při určitém členu už je tomu ale jinak → das kleine Kind, der alte Mann. -r i -s přídavné jméno opouští. Proč? Protože už je v určitém členu.
"A o to právě jde u pravidla nesyčet, nevrčet. Někoho by možná lákalo říct: Das kleines Kind; Der alter Mann. To bychom ale porušili základní poučku při tvorbě přídavných jmen v 1.pádu → Nesssyčet, nevrrrčet! V prvním pádu přídavných jmen je vždy jen jedno -S a jedno -R. Kam ho zasadíme záleží na to, následuje-li přídavné jméno po neurčitém nebo určitém členu."
- Mädchen, schlau: ein schlaues Mädchen, das schlaue Mädchen
- Kollege, fleißig ein fleißiger Kollege, der fleißige Kollege
- Junge, klug ein kluger Junge, der kluge Junge
- Lächeln, bezaubernd ein bezauberndes Lächeln, das bezaubernde Lächeln
A jak je to se ženským rodem v 1. pádě?
Doteď jsem hlavně mluvil o správném umístění písmenka -s (pro střední rod) a písmene -r (pro mužský rod. V pravidle nesyčet, nevrčet jsem ho nejmenoval. Jak je to tedy vlastně s rodem ženským? U ženského rodu je dominantním písmenem písmenko -E. A s tím je malá i když příjemná potíž: na písmenko -E zároveň končí jak neurčitý člen ženského rodu (eine), tak určitý člen (die), tak neutrální (slabá) forma přídavného jména po určitém členu (die schöne Frau)
"Pro mě osobně je zajímavé si uvědomit, že eine schöne Frau nebo die schöne Frau není porušením pravidla o dominantních písmenech a toho, jak ono písmeno mění umístění v závislosti na určitém a neurčitém členu. To stejné se děje i tady!
eine schöne Frau (po neurčitém členu se naváže dominantní písmeno na přídavné jméno)
die schöne Frau (zde je dominantní písmeno v určitém členu die → éčko v schöne je to stejné bezpohlavní ěčko, které vidíme napříč všemi rody po určitém členu: der alte Mann, die schöne Frau, das kleine Kind)"
CVIČENÍ 1: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN V 1. PÁDU (mužský, ženský a střední rod)
Zkuste teď sami doplnit správné tvary přídavných jmen. Dávejte pozor na to, jestli následuje přídavné jméno po určitém nebo neurčitém členu.
Množné číslo a 1.pád
Množné číslo přídavných jmen je kapitola sama pro sebe a proto jsem pro něj taky samostatnou kapitolu připravil. Pro teď si jen krátce povíme něco a prvním pádu množného čísla. Tam bych totiž chtěl, abyste si začali zvykat na jednu věc, které se odborně říká slabé a silné skloňování. Ukážeme si to na dvojici vět:
- breite Straßen (široké ulice)
- die breiten Straßen (ty široké ulice)
Všimněte si prosím toho, že po určitém členu přibere přídavné jméno (v tomto případě breit) koncovku -en. Kdežto u samostatně stojícího přídavného jména máme pouze koncovku -e.
1. pád množného čísla přídavných jmen:
Žádný člen → e (breite Straßen)
Určitý člen → die + n (die breiten Straßen)
Příklad: italienische Pizzas, die italienischen Pizzas
CVIČENÍ 2: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN V 1. PÁDU (množné číslo)
Skloňování přídavných jmen v druhém, třetím a čtvrtém pádě
V této kapitole se bude věnovat skloňování přídavných jmen ve 2., 3. a 4. pádě. Už jsem se naučili, jak se přídavné jméno v prvním pádě chová po neurčitém a určitém členu. Naučili jsme se pravidlo nesyčet, nevrčet a řekli jsme si o tzv. nositeli (esenci, dominantnímu písmenku) každého rodu. -R pro rod mužský, -E pro rod ženský a -S pro rod střední.
4.pád
Tato dovednost se nám bude hodit i ve 4. pádu ženského a středního rodu. Čtvrtý pád je na okraji. A „věci na okraji“ se chovají podobně. Takže by se dalo říct, že 4.pád se chová stejně jako 1. pád! A není se čemu divit. Už v tabulce můžeme vidět, že ženský rod je ve 4.pádě identický - DIE. Střední rod je též identický - DAS. A stejně je tomu tak u množného čísla. Jedinou výjimkou je rod mužský - ten se nevrací do své základní podoby (der) a pokračuje dál do podoby DEN. Proto se bude chovat jinak než první pád. Bude následovat svého nového nositele a novou esenci pro 4.pád mužského rodu - DEN, EINEN.
Ich sehe einen alten Mann. Ich sehe den alten Mann.
Ich beobachte eine schöne Frau. Ich beobachte die schöne Frau.
Ich höre ein kleines Kind weinen. Ich höre ein kleines Kind weinen.
Vidím nějakého starého muže: Ich sehe ein+en alt+en Mann.
Vidím toho starého muže: Ich sehe den alt+en Mann.
CVIČENÍ 3: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN VE 4. PÁDU
2. a 3.pád
Pojďme se tedy nyní věnovat středu naší tabulky.
| rod mužský | rod ženský | rod střední | |
|---|---|---|---|
| 1. pád | ein, der | eine, die | ein, das |
| 2. pád | eines, des | einer, der | eines, des |
| 3. pád | einem, dem | einer, der | einem, dem |
| 4. pád | einen, den | eine, die | ein, das |
Teď chci, abyste si pro střed tabulky (tedy pro 2. a 3. pád) zapamatovali jednu jedinou věc: koncovka -EN. Všechny tvary přídavných jmen totiž budou ve středu tabulky končit koncovkou -en (my už známe koncovku -en ze 4.pádu mužského rodu).
Tvary přídavných jmen budeme tvořit takto: člen + přídavné jméno s koncovkou EN
- Ein Auto eines alten Mannes.
- Das Auto des alten Mannes.
- Ein Auto einer schönen Frau.
- Das Auto der schönen Frau.
- Ein Auto eines kleinen Kindes.
- Das Auto des kleinen Kindes.
CVIČENÍ 4: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN VE 2. a 3. PÁDU
Přídavná jména bez členu (der Nullartikel)
Skloňování přídavných jmen v němčině bez členu se liší podle rodu (maskulinum, femininum, neutrum) a pádu (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ). Přídavná jména v této situaci nesou tzv. silné skloňování, protože nemají podporu určitého ani neurčitého členu.
Co je to silné skloňování?
Silné skloňování je způsob skloňování přídavných jmen v němčině, který se používá, když před přídavným jménem nestojí žádný člen (určitý ani neurčitý) nebo jiný určující výraz (např. žádné ukazovací zájmeno). V této situaci přídavné jméno samo nese gramatickou informaci o pádě, rodě a čísle podstatného jména. (to je v kontrastu se slabým skloňováním, které se používá, když před přídavným jménem stojí určitý člen der, die, das nebo ukazovací zájmeno)
- Zu einer kalten Suppe passt frisches Brot am besten. (slabé skloňování - informace o rodě a pádu je v EINER)
- Zu der kalten Suppe passt frisches Brot am besten. (slabé skloňování - informace o rodě a pádu je v DER)
- Zu kalter Suppe passt frisches Brot am besten. (silné skloňování - informace o rodě a pádu je přídavném jménu)
Všimněte si jedné věci. Polévka je ženského rodu a věta je díky předložce ZU ve 3. pádu. Jak je určitý člen ženského rodu ve 3.pádu? DER! Tuto koncovku tedy přebere i přídavné jméno bez členu → kalt + er = kalter
Zde je tabulka skloňování přídavných jmen bez členu:
| Maskulinum | Feninum | Neutrum | Plural | |
|---|---|---|---|---|
| Nominativ | kalter Wein | kalte Suppe | kaltes Bier | kalte Getränke |
| Genetiv | kalten Weines | kalter Suppe | kalten Bieres | kalter Getränke |
| Dativ | kaltem Wein | kalter Suppe | kaltem Bier | kalten Getränken |
| Akuzativ | kalten Wein | kalte Suppe | kaltes Bier | kalte Getränke |
| Maskulinum | Femininum | Neutrum | Plural | |
|---|---|---|---|---|
| Nominativ | der Wein | die Suppe | das Bier | die Getränke |
| Genetiv | des Weines | der Suppe | des Bieres | der Getränke |
| Dativ | dem Wein | der Suppe | dem Bier | den Getränke |
| Akuzativ | den Wein | die Suppe | das Bier | die Getränke |
Když si obě tabulky pozorně prohlédneme, vidíme, že koncovky přídavných jmen bez členu přebírají koncovky od určitých členů. Jedinou výjimkou je genitiv (2.pád) mužského a středního rodu.
Příklady:
-
Nominativ:
- Maskulinum: Kalter Wein ist erfrischend. (Studené víno je osvěžující.)
- Femininum: Kalte Suppe schmeckt gut. (Studená polévka chutná dobře.)
- Neutrum: Kaltes Bier ist beliebt. (Studené pivo je oblíbené.)
- Plural: Kalte Getränke sind erfrischend. (Studené nápoje jsou osvěžující.)
-
Genitiv:
- Maskulinum: Der Geschmack kalten Weines ist einzigartig. (Chuť studeného vína je jedinečná.)
- Femininum: Die Konsistenz kalter Suppe ist anders. (Konzistence studené polévky je jiná.)
- Neutrum: Der Preis kalten Bieres ist gestiegen. (Cena studeného piva vzrostla.)
- Plural: Die Auswahl kalter Getränke ist groß. (Výběr studených nápojů je velký.)
-
Dativ:
- Maskulinum: Mit kaltem Wein kann man kochen. (S studeným vínem se dá vařit.)
- Femininum: Mit kalter Suppe kann man abkühlen. (S studenou polévkou se dá zchladit.)
- Neutrum: Mit kaltem Bier ist das Grillen schöner. (S studeným pivem je grilování hezčí.)
- Plural: Mit kalten Getränken wird die Party besser. (S studenými nápoji je párty lepší.)
-
Akuzativ:
- Maskulinum: Ich trinke kalten Wein. (Piji studené víno.)
- Femininum: Ich esse kalte Suppe. (Jím studenou polévku.)
- Neutrum: Ich mag kaltes Bier. (Mám rád studené pivo.)
- Plural: Ich bevorzuge kalte Getränke. (Upřednostňuji studené nápoje.
CVIČENÍ 5: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN BEZ ČLENU
Přídavná jména po přivlastňovacích zájmenech
Přídavná jména se po přivlastňovacích zájmenech (mein, dein, sein, unser, atd.) chovají stejně jako po neurčitém členu. Přivlastňovací zájmena se totiž chovají gramaticky stejně jako neurčité členy (epřídavná-jména-po-přivlastňovacích-zájmenechin → dein, einer → deiner) a podrobně o nich mluvím v gramatice přivlastňovací zájmena.
- Das ist ein altes Haus. Das ist mein altes Haus.
- Ich gehe zu einer schönen Frau. Ich gehe zu deiner schönen Frau.
- Wir sitzen in einem großen Graten. Wir sitzen in unserem großen Graten.
- Ich lese einen langen Brief. Ich lese Ihren langen Brief.
- Das ist das Auto eines reichen Nachbarn. Das ist ein Auto seines reichen Nachbarn.
Silné a slabé skloňování přídavných jmen
V této kapitole půjde o to, abych si osvojili rozdíl mezi silným a slabým skloňováním přídavných jmen. Jinými slovy mezi skloňováním přídavných jmen se členem a bez členu.
Včera jsem byl v útulné restauraci.
Gestern war ich in einem gemütlichen Restaurant. (slabé skloňování - neurčitý člen)
Gestern war ich in gemütlichem Restaurant. (silné skloňování - nemá člen)
Gestern war ich in dem gemütlichen Restaurant. (slabé skloňování - určitý člen)
Gestern war ich im gemütlichen Restaurant. (slabé skloňování - určitý člen)
CVIČENÍ 6: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN SE ČLENEM A BEZ ČLENU
Množné číslo přídavných jmen
Množné číslo bylo pro mě vždycky tou nejzapeklitější oblastí přídavných jmen. Měl jsem vždycky pocit, že pravidla pro skloňování přídavných jmen v množném čísle nemají konce. Za vším stál zhruba tento myšlenkový proces:
"Velké domy se řeknou německy große Häuser - jsou bez členu a to se dává u přídavných jmen v množném čísle v 1.p. koncovka e. Ty velké domy jsou už ale die großen Häuser, protože po určitém členu už končí přídavné jméno na -en. Ok. Když ale dám žádné velké domy, tak je správně keine großen Häuser, i když bych čekal koncovku -e, protože keine je pro mě něco jako neurčitý člen. Ale proč je teda při tři velké domy správná koncovka drei große Häuser? Nemělo by to být podobně jako u kein? No nevadí… Dejme tomu, že číslovky se chovají jinak. V tom vyletí ze zálohy: alle großen Häuser. Tak počkat, po číslovkách byla koncovka e, ale po slově alle (všechny) už je zase -en?"
Zní to dramaticky. Ve skutečnosti je to ale velice snadné. Napadne někoho, co spojuje všechny případy, které jsem uvedl? A jakým jedním snadným pravidlem můžeme skloňování přídavných jmen v množném čísle vyřešit?
Odpověď zní slabé a silné skloňování. Pády v němčině jsou jako klíšťata, která se musí něčeho chytnout. A tam kde se čeho chytit nemají, chytnou se přídavného jména.
Přídavná jména v množném čísle bez členu (Nullartikel)
U přídavných jmen v množném čísle bez členu, se nemá tvar čeho chytit (jsou bez členu!), takže se koncovky naváží přímo na přídavné jméno:
| Artikel | Adjektiv | Substantiv | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | - | große | Häuser |
| Genitiv | - | großer | Häuser |
| Dativ | - | großen | Häusern |
| Akuzativ | - | große | Häuser |
Přídavná jména v množném čísle se členem
U přídavných jmen se členem se už ono klíště (pád) má čeho chytit → chytí se právě určitého členu. A zatímco členy se budou v závislosti na pádu měnit, tvar koncovky přídavného jména zůstává stejný:
| Artikel | Adjektiv | Substantiv | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | die | großen | Häuser |
| Genitiv | der | großen | Häuser |
| Dativ | den | großen | Häusern |
| Akuzativ | die | großen | Häuser |
Přídavná jména v množném čísle po alle a keine
Přídavná jména se v množném čísle po slovech jako alle, kein (a jim podobným), budou skloňovat slabě:
| Artikel | Adjektiv | Substantiv | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | alle/keine | großen | Häuser |
| Genitiv | aller/keiner | großen | Häuser |
| Dativ | allen/keinen | großen | Häusern |
| Akuzativ | alle/keine | großen | Häuser |
Po slovech alle a keine bude tedy docházet ke slabému skloňování, protože právě slovíčka alle, keine, diese, jene, manche, solche, meine und welche mají schopnost na sebe pád navázat, počítají se vlastně jako určitý člen. Takže nechají přídavné jméno na pokoji.
Přídavná jména v množném čísle po číslovkách
Po číslovkách v němčině dojde u přídavných jmen opět k tzv. silnému skloňování:
| Artikel | Adjektiv | Substantiv | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | drei/viele | große | Häuser |
| Genitiv | drei/viele | großer | Häuser |
| Dativ | drei/viele | großen | Häusern |
| Akuzativ | drei/viele | große | Häuser |
A na závěr tu máme naši číslovku drei. To, co mě na začátku mátlo, tedy proč se po alle chovají koncovky přídavných jmen v množném čísle jinak než po číslovkách, je mi nyní už jasný. Číslovka drei a všechny ostatní číslovky nemají šanci na sebe navázat informaci o pádu. Proto se bude přídavné jméno skloňovat silně. To stejné platí i o slově viele nebo mehrere a ein paar.
"Při kombinacích slov se slabým a silným skloňováním rozhoduje vždy přítomnost toho slova, které je schopno nést informaci o pádu a které tak umožňuje slabou deklinaci přídavných jmen. Například ve větě: Chci tyto tři červené růže by měl někdo chuť skloňovat přídavné jméno červené silně (Ich will diese drei rote Rosen), protože se před chvílí v textu dozvěděl, že tomu tak po číslovkách je. V textu je ale slovo tyto (diese) a to má na see schopnost navázat informaci o pádu (tedy k sobě připojit danou koncovku). Věta teda bude: Ich will diese drei roten Rosen."
CVIČENÍ 7: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN V MNOŽNÉM ČÍSLE
Zápor přídavných jmen
Zápor přídavných jmen s kein
Se skloňováním přídavných jmen po kein je to snadné. Skloňují naprosto stejně jako po neurčitém členu (kein totiž v podstatě takovým neurčitým členem je, jen záporným - s k na začátku:-)
- Das ist ein guter Preis. To je dobrá cena.
- Das ist kein guter Preis. To není dobrá cena.
V množném už je to ale jinak. Tam se přídavná jména chovají stejně jako při skloňování po určitém členu. U množného čísla dochází k tzv. slabému skloňování. (jak známe z tématu Množné číslo přídavných jmen či Přídavná jména bez členu - der Nullartikel)
| Maskulinum | Feninum | Neutrum | Plural | |
|---|---|---|---|---|
| Nominativ | kein netter | keinen netten | kein nettes | keine netten |
| Genitiv | keines netten | keiner netten | keines netten | keiner netten |
| Dativ | keinem netten | keiner netten | keinem netten | keinen netten |
| Akuzativ | keinen netten | keine nette | kein nettes | keine netten |
CVIČENÍ 8: SKLOŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN PO KEIN
Jelikož jsme si řekli, že koncovky přídavných jmen se po kein chovají stejně jako po neurčitých členech, může se rovnou po hlavě vrhnout na cvičení
Zápor přídavných jmen s nicht
Skloňovat přídavná jména můžeme i pomocí slovíčka nicht. To se děje u tzv. samostatně stojících přídavných jmen a příslovcí
- Sie ist nicht alt! Není stará!
- Ich bin nicht so groß. Nejsem tak vysoký.
- Es ist nicht fertig. Není to hotové.
- Er ist nicht größer als du. Není větší než ty.
Speciálním případem jsou potom věty diplomatického rázu jak třeba:
- Der nicht gerade schlaue Kerl von nebenan will dich sprechen. Chce s tebou mluvit ten ne zrovna chytrý chlápek od vedle.
- Der nicht besonders große Peter will jetzt mit Basketball anfangen. Ten ne zrovna vysoký Petr chce začít s basketbalem.
- Der nicht besonders attraktive Jan, hält sich trotzdem für einen Frauenheld. Ten ne zrovna atraktivní Jan se považuje za hrdinu ženských srdcí.
"Zde se jedná o velmi praktické věty jakéhosi diplomatického charakteru. Slovní spojení ne-zrovna-chytrý bychom mohli snadno vyměnit za slovo hloupý a ne-zrovna-atraktivní zase pro změnu za neatraktivní nebo škaredý. Ale myslím si, že všichni cítíme rozdíl. Nechceme přece o někom hned říct, že je hloupý. Jsme-li ale v situaci, kde se oplatí tuto vlastnost popsat, pomůže nám právě jazykový obrat ne-příliš-chytrý, který němčina tvoří tedy úplně stejně jako čeština."
- Das ist keine große Kerze. To není žádná velká svíčka.
- Die Kerze ist nicht groß. Ta svíčka není velká.
V případě s nicht apelujeme na vlastnost věci (není vysoká). V případě s kein apelujeme na danou věc. (to není velká svíčka)
Předpona UN v přídavných jménech
Další možností jak v němčině vytvořit zápor přídavných jmen je předpona „un-“. Tato předpona se přidává k přídavnému jménu a vytvoří jeho opak. Zde je několik příkladů:
- glücklich (šťastný) – unglücklich (nešťastný)
- möglich (možný) – unmöglich (nemožný)
- freundlich (přátelský) – unfreundlich (nepřátelský)
- bekannt (známý) – unbekannt (neznámý)
- zufrieden (spokojený) – unzufrieden (nespokojený)
- geduldig (trpělivý) – ungeduldig (netrpělivý)
- Nichts für ungut, aber ich finde, wir sollten das anders machen.
Antonyma, slova opačného významu
Existují však také přídavná jména, která tvoří zápor jinak, nebo která nemají jednoduchý zápor s „un-“. V těchto případech může být nutné použít jiná slova nebo fráze pro vyjádření opaku. To nám otevírá mou možná nejoblíbenější kapitolu přídavných jmen - antonyma. Antonyma jsou slova opačného významu, česky řečeno protiklady. Protiklady nabízí prostor pro efektivní snadné rozšíření slovní zásoby. Antonymy jsou například:
- gut (dobrý) – schlecht (špatný)
- klein (malý) – groß (velký)
- warm (teplý) – kalt (studený
Zkuste si v následujícím cvičení, jak na tom s německými protiklady jste. Seřaďte německá přídavná jména s opačným významem do dvojic. Hledáme tedy vždy pár antonym (protikladů).
CVIČENÍ 9: ANTONYMA 1
CVIČENÍ 10: ANTONYMA 2
Cvičení 11: ANTONYMA 3
https://georgnowinski.es/wp-content/uploads/2020/10/200-wichtige-deutsche-Adjektive-A1-B1.pdf
Idiomy a přídavná jména
Přídavná jména najdeme samozřejmě i ve spoustě německých idiomů a rčení (Sprüche, Redewendungen). Pro jejich autenticitu jsem zde nějaké z těch nejpoužívanějších vylistoval. Pro naše je dobré, že některá rčení používají přídavná jména bez členu (Nullartikel), jiná s neurčitým a další s určitým členem, takže můžeme komplexně pozorovat všechno, co jsme se dneska naučili v autentickém kontextu idiomů.
Lange Rede, kurzer Sinn - doslova: dlouhá reč, krátký smysl. Používá se ve smysl: "No abych to zkrátil…"
V němčině je die Rede a der Sinn, což se nám i krásně projeví na dvou přídavných jménech bez členu (Nullartikel): lange a kurzer
Ein offenes Geheimnis – Ein allgemein bekanntes Geheimnis, tedy my bychom řekli veřejné tajemství.
Das Geheimnis je v němčině středního rodu. Proto tedy ein offenes Geheimnis. Věta používá neurčitý člen, takže se písmeno -S (jsme ve středním rodě v 1.pádu) usídlí v přídavném jménu.
Ins kalte Wasser springen - skočit do studené vody znamená stejně jako v češtině pustit se do něčeho nepříjemného.
Das Wasser je v němčině středního rodu, což vidíme i na předložce ins (in + das) a po určitém členu následuje ve 4.pádě přídavné jméno kalte. Bez -S na konci. Protože nechceme syčet (to -S už máme v ins).
Alles im grünen Bereich – Alles in Ordnung. Doslova: vše v zelené oblasti. Krásný idiom, který bere v potaz to, že nějaký úkol nejde vyřešit perfektně, ale naše řešení či výsledek je v "zeleném poli" - je v pořádku.
Der Bereich je v němčině tedy mužského rodu. Věta je ve třetím pádu (střed tabulky, vzpomeňte si!) a tam končí všechny tvary přídavných jmen jakou koncovkou? Ano - EN!
Aus blauem Himmel fallen – Unerwartet passieren. PAdnout, zjevit se z čistého (modrého) nebe.
Der Himmel je mužského rodu třetím pád (předložka aus) mužského rodu se vyznačuje koncovkou -EM. Proto tedy aus blauem Himmel. Jedná se o Nullartikel.
Souhrnný test a cvičení
Nyní nastává čas skombinovat všechny námi nabyté znalosti dohromady a prověřit v našem komletním testu. Myslete na to, jak se chovají přídavná jména "na okrajích tabulky" (tedy 1. a 4. pád) a jak je tomu uprostřed (2. a 3. pád). Je nějaký rozdíl v tom, když následuje přídavné jméno po neurčitém a po určitém členu? Jaké pravidlo jsme si jmenovali u množného čísla a čím řídí koncovky přídavných jmen bez členu? Jdeme na to!
CVIČENÍ 12: ZÁVĚREČNÝ TEST
Zajímavosti
- Když za sebou následuje v řadě několik přídavných jmen, nesou ty vždy stejnou koncovku.
Ach der gute alte arme Lars. Ach ten starý dobrý chudák Lars.
Ich war mit einer hübschen, klugen, jungen, aggressiven Frau. Byl jsem s jednou pěknou, chytrou, mladou, agresivní ženou.
Welche alten deutschen zeitlosen Lieder kennst du? Které staré německé evergrýny znáš?
- Zpodstatňování přídavných jmen, tedy tvoření podstatných jmen ze jmen přídavných, je praktický proces, kterým můžeme jednoduše vyčarovat slova jako dlouhán, zelenáč či kráska. Jak na to? Jednoduše. Vezmete přídavné jméno lange a vytvoříte z něj podstatné jméno: der Lange (dlouhán). A stejně tomu bude i u dalších příkladů: der Grüne (zelenáč od grün) a die Schöne (od schön, krásný).
Shrnutí
- Přídavná jména na okraji tabulky (1. a 4. pád) v sobě vždy nesou tzv. dominatní písmenko z jejich rodu (-r pro rod mužský, -e pro rod ženský a -s pro rod střední)
- To se se usídlí buď přímo do přídavného jména (po neurčitém členu) a nebo zůstane ve členu (určitém členu)
- Tvary přídavných jmen ve 2. a 3. pádu končí koncovkou -EN (nejedná-li se o přídavná jména bez členu!)
- Přídavná jména bez členu sledují svým chováním koncovky určitých členů, jedná se o tzv. silné skloňování přídavných jmen
- Silné skloňování: Přídavné jméno nese všechny gramatické informace (pád, rod, číslo).
Přídavná jména bez členu (der Nullartikel)
Skloňování přídavných jmen v němčině bez členu se liší podle rodu (maskulinum, femininum, neutrum) a pádu (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ). Přídavná jména v této situaci nesou tzv. silné skloňování, protože nemají podporu určitého ani neurčitého členu.
Toto téma nemá žádný komentář. Vytvořte jej.